hosti, -i f.
k host
1. host ženského pohlaví, návštěvnice, které je prokazována pohostinnost
2. žena pocházející odjinud, cizinka (sr. ESSČ s. v. „cuzozemka“, „cuzokrajínka“)
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 30. 4. 2024).
hosti, -i, fem., cizinka, host, eine Fremde, Gastin; k masc. host, v. t. — Po řěči znáti, ež si hoſty Pass. 473; zajisté, pane, pútnicě sem a hoſty tamt.; proč si jako chudá novopřišlá hoſty t. 48, jako chudá, novopřišlá hoſty Krist. 20a; — Matko, rač býti u mé srdce hoſti Hrad. 119b; u věčnéj paměti bude hoſty má (t. Marta) Pass. 383; jenž (lenost) jest tvého zdravie hoſty Vít. 73b; hosti (t. myš městská) vece (myši selské): učiň také po mém chtění, proši tebe, družko milá, aby (ty) také má hosti byla Baw. 51; aby uctila onu hosti tamt.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
hosti, -i f. žena jako host; cizinka
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
hosti f. = cizinka, host
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.