hltavý adj.
k hltati
1. (o vlku ap.) hltavý, žravý, nenasytný
2. chtivý, žádostivý
Dolož. též lhtavý, hlatavý. Sr. hltivý
Autor: Barbora Hanzová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 4. 7. 2025).
hltavý (pův. 2slab.), lhtavý, adj., gefrässig, gierig; vlcie hltawi rapaces Koř. Mat. 7, 15, vlcie hltaví (tak v rkp.) HusPost. 79b; pták naylhtawieyſſij Hrub. 367b; lhtawý Minotaurus t. 276b; lúpežníky lhtawee t. 312a; hltawi plamen vorax Lit. Súdc. 20, 48, hltawy plamen Ol. tamt.; oheň hltawy ignis consumens Ol. Deut. 4, 24, Mus. tamt., hltawy oheň vorans Mus. Lev. 6, 10 a MamV.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².