hleď v. hleděti
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.23, citován stav ze dne 28. 9. 2023).
hleď, plur. hleďte, impt. slovesa hleděti, kleslý v interj. hle! ecce! — A hled! veliké světlo s nebe přišlo EvOl. 12b. Vecěchu: hledte, teď ť jest! ecce, hic est Ol. 1. Reg. 9, 12.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².