hamiš, -ě m.
sr. střhn. hamisch, hëmisch
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
hamiš, hemiš, -ě, masc., lest, klam; ze střhněm. adj. hamisch, hemisch = hinterlistig, heimtückisch, boshaft. — Dolo hamiſſem totiž skrze zlú příhodu HymnA. 123b, dolo hamyſſem HymnB. 73a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².