glok, -a/-u m.
klok, -a/-u m.
k střhn. glocke, klocke
plášť, zvl. zvonovitého tvaru
Sr. kloček, krzno, mantlík, plášč, žejdl
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 15. 6. 2025).
