|
|
|
frej, -ě m. ojed. fryj, -ě m. sr. střhn. vrie 1. zvl. v pl. zálety, navazování n. udržování nemanželského milostného poměru, zvl. nezávazného, milkování 2. záletnictví, záletnost, sukničkářství, sklon k záletům („frejovnost“) 3. koketování, flirtování, nezávazné vzbuzování a projevování milostného zájmu 4. nevázaná zábava 5. meton. záletník, sukničkář Autor: Petr Nejedlý Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 15. 6. 2025). 
frej, -ě, masc., milování, zálety, Liebe, Buhlerei; z germ.: střhněm. vrîe = Liebesbewerbung, Liebe atd., sthněm. Frîja = bohyně lásky (Venuše) atd., výrazy střídné se skr. prijā = milenka, manželka a psl. prъja- v prъjati, přáti. — Smilstvo a frey Štít. uč. 56a. Po lahodném jedení státi nebo po fregy t. 74b. Pojdú k tancóm, do krčem, zajdú w frey, v klevety, v svády Štít. ř. 203a. Nehněvajte boha fregy a oplzstvem ŠtítOp. 353. (Panny) mají v srdcích svých bázeň boží mieti… hřiechu se střehúc všelikého, zlého slova, frege, milostí pokútných ŠtítMus. 2b. (Lidé v krčmách) že sě zpijí, že kostkují, že frege vedú t. 47b; (krčmáři) na to dobudú pěkné děvečky, aby tiem radše pili u nich v-frey s nimi zajdúc tamt. Pane, zda s’ proto přijel, aby u mne na fregi byl? GestaBř. 69a. Mnozí fregowé vcházejí v manželstvo RokycEvJan. 331b. Ad alia vitia carnalia, k wreyom (sic) GlossA. 163b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
frej, -ě m. namlouvání, milkování, zálety; frej vésti bavit se, mít milostné pletky; o freji o námluvách Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
frej m. (z něm.) = namlouvání, námluvy, zálety Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|