filaktéř, -ě m.
filatéř, -ě m.
sr. řec.-lat. phylacterium
bibl. filakterium, schránka se svitky starozákonních citátů, připevňovaná Židy při modlitbě na čelo n. na předloktí
Sr. lístek, nápis, návuz, ošivek
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 14. 6. 2025).
filaktéř m. (z řec.-lat.) = amulet
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.