fallovati, -uju, -uješ, impftiv., klamati, podváděti; z lat. fallere. — Aby lid fallovali Pís. XV stol. v ČČMus. 1852, III, 46.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
fallovati, -uju, -uješ ned. chovat se falešně, klamat, podvádět
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.