dřěvo, -a, plur. drva, drev, neutr., strom, dřevo, Baum, Holz; stsl. drêvo arbor, lignum. Ve tvarech tohoto substantiva je kmenostup: je zejména sing. a du. z derv-, a plur. pak z drъv-. Rovněž střídá se drva dřěv- také v příslušných odvozeninách a složeninách. Analogií vznikají ovšem novotvary dřěv- pro plur. a drv- pro sing.; ale rozdíl vytčený drží se i přes to dlouho a zřetelně. S novotvary vzniká zároveň a ujímá se rozlišování významu, podle kterého dřěv- nč. dřev- jest = arbor, stirps, a drv- = lignum. V drv- je -r- v stč. souhláska, tedy na př. nom. akk. drva jednoslabičné; pl. gen. drev je z drъvъ. Srov. Hist. Mluv. III, 1, 150 sl. — Jest ta země (Libye) všě bez vody, pusta ote všie úrody, ani kde v ní ptáček zpievá, ani kde viděti drzyewa AlxV. 2156, nusquam sese objicit arbor Gualth. 3, 385. Paris… přiboda sě s cěsty v púšti pod krásný buk, poče spáti drzyewu sě kloně t. 734, ke stromu (buku). I sěde na cěstě pod drziewem resedit sub arbore Otc. 162b; ješto sedí pod drziewem sub arbore t. 289b. Nero káza jemu (Senekovi) voliti, na kterém drziewie chce oběšen býti Pass. 310. Durink vece: Ach kak sem měl nemúdrú radu…, jiuž mušiu na drzyewye visěti! DalC. 21. Mám nešťastné drziewo v své zahradě, na ňemžto má žena oběsila sě GestaBř. 14a. Ukazovali nám drzewo z toho kořene vyrostlé, jako se na ňem Jidáš oběsil Lobk. 12la. Absolon na dřewě uvázl RešSir. 26a, na stromě. Posadichu ji na jednoho drzewa ratolest Trist. 67a. (Germanus) měl jedno drzyewo divně krásné, od ratolestí urostlých krásně rozvedlé; na ňemžto drziewie což zvěři ulovil, všěcky hlavy zvieřěcie pro div na tom drzyewie pověsiti kázal…; v jeden čas svatý Amator to drziewo porubiti kázal atd. Pass. 384. (Vietr) drzewo, jenž hluboko v zemi stojí, častokrát z kořen vyvrátí Tkadl. lla; drzyewo vysoké, nebude-li hlubokého kořene jmieti, vietr brzo vyvrátí Štít. ř. 149a. (Bůh) vyvedl z země všeliké dṙewo lignum Kladr. Gen. 2, 9. Proč vám bóh zapověděl, aby nejedli ze všeho drzewa v ráji? ŠtítBud. 115. Shřešil člověk, jablko z drzewa utrh, a Kristus miesto toho dal sě na drziewie pověsiti t. 122. Člověk libost měl v kráse drzewa zapověděného tamt. Vídáme, jak je krásen květ na drzewie ŠtítMus. 80b. By to drziewo usvadlo Krist. 77b. V tu dobu Přěmysl připraviv, což slušie k hradu, jedné noci vzvede drziewem hrad, jemuž vzděchu Vyšehrad DalC. 11, dřevem, ze dřeva. drziewo arbor Otc. 162b, arbuscula t. 180a; drziewo lignum ŽWittb. 1, 13, drzyewo ŽPod. tamt., BohFl. 208, drzevo lignum Prešp. 548; tázal skrzě drziewo interrogavit in ligno MamA. 26b. — Nasycena budú drwa polſka saturabuntur ligna campi ŽKlem. 103, 16, syto bude drziewo polſke ŽWittb. tamt., proti sing. dřěvo v dokladě stejném plur. drva. — Aby nechodili daleko po drwa ligni gratia Otc. 14lb; naleznú člověka sbírajíce drwa Mus. Num. 15, 32, skropiti ta drwa t. 2. Mach. 1, 21. drew hraničku t. Gen. 22, 9, na hranici drew t. Lev. 4, 12; že jsú drew nejměli Otc. 327b; mají málo drew Mand. 45b, málo dříví; lajno skotské pálé miesto drew t. 77b; šed rúbat drew ad ligna caedenda Ol. Deut. 19, 5, Mus. tamt.; aby drwa rubali ut ligna caedant Ol. Jos. 9, 21. (Sv. Václav) wdowyczem z lesa drwa nosieše DalC. 27. Máš spřeženie volóv k vozbě drwom in usum lignorum Ol. 2. Reg. 24, 22. Jako by někto břiemě drew naklada, uzře, ano těžko, i chce, ješťe viece k tomu přilože, vše spolu nésti ŠtítMus. 62b. Pleva, sláma, drwa ohně sě bojie ŠtítBud. 159. Zásobmy sě we drwa BohDial. 342. Hromadu drew EvOl. 146a. drwa smy kupovali Pror. Jer. oratio 4. (Peníze) za drwa KolA. 1517, jeden vuoz uhlí a drew t. 1516. Dlúhými drwy Otc. 28la; drwa ligna Pror. Jer. 30, 33, w drwiech in lignis Ol. Zach. 12, 6; drzyewy lignis MamA. 20b. Také v Egyptě (t. v Kahiře) drew málo mají, neb okolo nenie lesóv v několika mílech; protož jsú drwa velmi drahá KabK. 34a. — Někt. druhy stromů, keřů: od drewa aloe Mill. 99a; drziewo babilonſke acacia RostlD. 89b; bobkowe drziewo laurus LékB. 118b, bobkowe drzyewo též RostlD. 75a, bobkowe drzewo též RostlF., bobkowe dṙewo též SlovA.; dríewo cedrowé HusPost. 22a; drziewo fikowe ficus ŽKlem. Hab. 17, fíkowé drzewo ŠtítMus. 81b, (Zachaeus) vstúpi na drzewo fykowe in arborem sycomorum Lit. Luk. 19, 4, vstúpil jest na drzewo planeho ffiku ChelČP. 275a, onde i onde okolo jiná drzewa ffikowa Lobk. 12la; drzyewo morzſke lignum aloes RostlD. 90b; drzyew olywowych olivae Pror. Isa. 24, 13; tisíc wynnych drzyew vites tamt. 7, 23. — Rodokmen, Stammbaum. Toho drzewa kmen jest otec neb máti, a prvnie větvie, na ňemž jsú pacholíkové a dievčičky, jsú sobě (mezi sebou) vlastní děti toho otce neb té mateře… a to jsú koleno prvé. Na druhém větví jsú těch vlastních (t. dětí) děti, ješto jsú sobě ſtryczeny neb vgczeny neb tetyeny vlastní; a to jsú sobě na koleni druhém. A na třetiem větví jsú oněch vlastních (t. dětí) z prvého kolene wnuczata a jsú sobě bratřie neb sestry z ſtryczenat neb z tetyenat neb z těch vgczenych bratří, a na koleni třetiem. Pak na čtvrtém větví jsú těch bratří a sestr z ſtryczenat a z tetyenat aneb z vgczenat děti a oněch prvních vlastních (t. dětí) z prvého kolene prawnuczata… Ale onino na pátém koleni jsú oněch prvních vlastních (t. dětí) praprawnuczata Štít. uč. 38a. — Kopí, Lanze: (při klaní) mnohý křičí na vazače, aby mu dal drziewo v ruce NRada 897.

dřěvo, pl. drva (jednoslab.), gen. drev n. strom, keř; dřevo; kopí; rodokmen: toho dřěva kmen jest otec neb máti

dřěvo n. = strom, dřevo; kopí; — pl. drva