dřvi, gen. dřví, dat. dřvem, lok. dřvech, instr. dveřmi, plur. fem., dveře, Thür. Z dvьri, srov. stsl. dvьrь, fem., obyčejně plur. dvьri janua, a to z koř. dver-, pův. dhṷer-, odkud i dvór, v. t. Z dvьr- bylo v č. podle pravidla jerového někdy dveř-, někdy dvř- Náležité dver- bylo zejména v instr. dveřmi z dvьrьmi. V pádech ostatních bylo dvř-, a z toho přesmykem dřv-, tedy nom. akk. dřvi z dvьri, gen. dřví z dvьrьjь, dat. dřvem z dvьrьmъ a lok. dřvech v dvьrьchъ. Záhy však vyskytují se novotvary dveř- m. dřv-, a ty časem ovládají: nom. akk. dveři a také dveřě, dvéřě za býv. dřvi, gen. dveří za dřví atd. — Zavři drzwy ostium Pror. Dan. 14, 10; zavra drzwi modli sě Krist. 40a; zavra dwerzzi modliž sě Kruml. 325a; zavṙěsta dwerzye Mus. Gen. 19, 10; skrze zavřené dwéṙe HusPost. 63b. Zamekše drzwi zapečetili Krist. 105b. Když by neotevřěl těch dwerzi Rožmb. 28; dwerzi sě otevřěly Pass. 471. Vynměte drzwy tollite hostias ŽWittb. 95, 8, překladatel rozuměl ostia. Porfyrus drzwy otrazi Kat. v. 2532; drzwy vyraziti chtěli ianuam disrumpere Mus. 2. Mach. 14, 41. Ulož dwerzie ostium ŽKlem. 140, 3. Tu sv. Jan na drzwy potlúk i všel (do domu) ML. 23b; potlúk na drzwy PassKlem. 48b; na dwerzy tluku Modl. 111b; tlúci na dweṙy Baw. 74. Sv. Petr ke dwerzem přišed vníti nemohl Krist. 96a. Sv. Prokop u drzwi stáše Hrad. 25b; děvka, ješto u drzwi stáše t. 45b; stojě we drzwech t. 26a. Na drzewech (sic) svého domu napsati jméno své Mill. 96a; dwerze sú čtvery Mand. 33a. — dwerzie domowe ostium domus Ol. Ex. 12, 23, dwerzy domowe Mus. tamt., přěd dwerzmy domowymy Mus. 1. Mach. 1, 58; komnatne dwerzy Kat. 305; drzwi ſadowe ostia pomarii Koř. Dan. 13, 17; drzwi hrobowe Kruml. 71a; od dveṙí hroba HusPost. 63b; dwerzye pawlaczy proſtrzyednye ostium lateris medii MamA. 24b; ot tweho ſrrdeczka dwerzy Hrad. 49a. — Nerod prsta mezi drzwy a podvoj klásti, jakž jistě věz, že tě uskřine, takéž všě přátely hněv mine DalC. 85; neslušie mezi drzwy a podvoj prsta vložiti t. 52. Ti vždy drzwi ote drzwi utiekají Hug. 99, dřvi ote dřví. Já jsem dwerzi Krist. 71a; já sem dwerzye ostium Koř. Jan. 10, 7; ež jsem já dwerze Krist. 71a. — Ke drzwem PassKlem. 76a, Krist. 96a; k dwerzem ad ostium Pror. Dan. 3, 93, k třetiem dwerzom t. Jer. 38, 14; k dwerzem stanu Mus. Lev. 17, 9, ke dwerzom t. Num. 10, 3, k dwerzom t. Num. 16, 50; ke dwerziem ad ostium Ol. Ex. 21, 26, k dwerzom Koř. Skutk. 10, 17, ke dwerzom ML. 111a, Lobk. 79b; u mých drzwy ML. 51b, u drzwi svých Hug. 78, u dwerzy ML. 36a, v-dwerzy Mus. Ex. 29, 4; podlé drzwi iuxta ostium Lit. 1. Reg. 4, 18, podlé dwerzy Mus. Ex. 29, 11, vedlé těch dwerzij Lobk. 122b; před dwerze Lobk. 97a; prziede dwerzmi Pass. 300, p’e dwerzmy AnsW. lb t. j. pře(d)-dveřmi, przyed dwerzmy Mus. Num. 25, 6, przede dwerzmi Mand. 33a; przede dwrzmi (sic) GestaMus. 87b; lidé sě we dwerze řítili intra ostia Mus. 2. Mach. 14, 43; we drzwech domu in ostiis Mus. Deut. 6, 9, in foribus Ol. Ex. 35, 17, we dwerzech Alb. 37, Ol. Num. 11, 10, we dweṙech Kladr. tamt., we dwerziech ad ostium Ol. Gen. 18, 1, we dwerzech téhož domu Lobk. 84a, we dwerzich Koř. Mat. 24, 33; ze drzwy nullus egrediatur ostium Mus. Ex. 12, 22, ze dwerzy t. Deut. 22, 21; za dwerzmy post ostium Pror. Isa. 57, 8, Mus. Gen. 18, 10; wode dwerzij KolČČ. 399a(157l). — drzvi ostia Prešp. 1840, drzwy též BohFl. 561; ty dwyrze KolČČ. 116a (1549), dwyrze t. 399a (1571); dyzwi (sic) ostium ŽWittb. 140, 3, m. dřvi.

dřvi, dveři pl. f. = dveře