dětinec, -ncě m.
k dětiný
Sr. dětiník, děloha, maternicě, materník a spojení matka dětinská, dětinské nádobie s. v. dětinský
Autor: Barbora Chybová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 10. 5. 2024).
dětinec, -ncě, masc., materník, Gebärmutter. — Kterú ženu bolí dietinecz LékA. 126a, ApatFr. 156a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².