|
|
|
dvór, dvora/dvoru m. 1. čí, koho, jaký dvůr, palác, sídlo panovníka n. papeže; „nebeský dvór“, „věčný dvór“ ráj, sídlo boží 2. jaký, čí, koho výstavný dům, palác, zvl. jako reprezentační sídlo církevního n. světského hodnostáře (sr. ESSČ s. v. „dvořišče“, „dvořec“) 3. čí, jaký dvůr, statek, větší hospodářské stavení; slukový dvór v. ESSČ s. v. slukový 4. čí, jaký dvůr, statek, větší hospodářské stavení se zemědělskou půdou (sr. StčS s. v. „poplužní“, GbSlov s. v. „kmecí“) 5. čí pozemek, zahrada, náležející k hospodářskému stavení 6. prostor (zvl. ohraničený) před vchodem do budovy, zvl. paláce n. usedlosti (sr. StčS s. v. „nádvořie“) 7. jaký, koho dvůr, nekryté uzavřené prostranství u domu n. uprostřed usedlosti; rajský dvór, mnišský dvór klášterní zahrada uprostřed kláštera (sr. ESSČ s. v. „ambit“); kostelní dvór hřbitov 8. čí, koho dvůr, dvořanstvo, kdo přísluší k sídlu panovníka n. papeže; „dvór říše nebeské“ „dvór andělský“ andělé a svatí, kdo jsou v blízkosti boží; (o panovníkovi) kde „býti dvorem“, „bydliti dvorem“, „seděti dvorem“ mít obydlí, přebývat 9. koho, čí, jaký úřad světského n. církevního hodnostáře; „dvór římský“ papežská kurie 10. jaký, čí slavnostní shromáždění svolávané panovníkem 11. oslava, slavnost 12. koho, jaký poradní shromáždění, sněm, zvl. dvořanů a čelných představitelů státu 13. jaký, čí soudní dvůr, sbor soudců, tribunál; „dvoru přieti“ s kým soudit se s někým, odporovat někomu soudní pří K 1 a 2: dolož. též ve vl. jménech míst. Machek spojuje psl. dvorъ s lat. forum a za výchozí význam považuje ‚dvůr, náměstí‘ (sr. Machek, Etym. slov.² s. v. dvůr). Jiný pohled zastává I. Němec (sr. I. Němec a kol., Dědictví řeči, Praha 1986, s. 149−151) Autor: Hana Kreisingerová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024). 
dvór, dvora, -u, masc., dvůr, Hof; stsl. dvorъ aula, domus, z koř. dver-, pův. dhuer-, odkudž i dřvi v. t. Dvůr při domě, nádvoří, dwor atrium BohFl. 682; dwor též Vocab. 175a, Diefb.; dwor vestibulum MamA. 37a; studnicě w dworzye in vestibulo t. 33a. — Mniský dwor ambitus, creuczgang Diefb., ambit, chodba v nádvoří; (Břetislav) vyněde s Jutkú z dworu DaH. 42, z dvoru klášterního. — Ktož tomu (t. vypravování z boje turského) nechce uvěřiti, přida k svatému Vítu móž sě tiem ujistiti, neb na rayſkem dworzye nalezne to psáno (malováno), což o tom jest mnú pověděno DalC. 20, t. zv. Rajský dvůr při paláci na hradě pražském, srov. TomP. 1, 229; (Soběslav) ambit neb rayſky dwor jest dlažil Pulk. 89a; s procesí rágſký dwůr obchodíce Leg. bl. An. 25; rayſki dvor ambitus Prešp. 2218, rayſky dwor též Rozk. 3349, rayský dwor též Veleš. — Dvůr hospodářský, Wirthschaftshof, Meierhof. Tehdy Ježúš pojma své apoštoly jide s nimi k jednomu dworu, jemužto diechu Jetsemany, v tom dworzie biechu lidé kázaní; v tom dworu jedna zahrada bieše atd. Hrad. 79b. Póvod ukaž (poslóm) to, z ňehož žaloval, ano vždy vzejdi na každý dwor, o něž sě příš, takéž na dědinu vzejdi, jež jest po těch dworyech (sic), z niež pohoníš svým komorníkem, a ukaž… dědiny, jěž k těm dworom slušie Rožmb. 284; když (póvod) dwory ukáže a dědiny nic, tehda je dědinu propřěl (při vzhledem k dědině propadl) t. 289; pak-li (póvod) na dědině stal a w dworyech (sic) nebyl…, tehda dwory propřěl t. 290. (Radislav) jě sě zytomyrſkeho dworu dobývati DalC. 28. Sbožie nemovité, jakožto domy, vinice, dworowee Pr. pr. 260. Rozdati dědiny své od dwuoru Bříště KolAO. 11b (1505); dwory poplužnie, dwory kmetczij t. 21b (1509); na tom dwuoru t. BO. 3a (1494). — Dvůr, sídlo panské, palác. dvor curia Prešp. 1836, dwuor též BohFl. 555. Purkrabí s Prahy právo (zákon) pohnati kmetem na jeho dworzie na hradě pražském Rožmb. 64. By Judáš mocen dworu…, by jeho (Pilatovou) všiú věciú vlada, jakžto dworu tak poklada Jid 55 a 60. Ciesař kněziu (Boleslavovi) káza u dwera býti, kotel nad ohňem držěti DalC. 31, DalH. tamt. U ciesařova dwora Otc. 278b. Měj dwor ſwoy po knězký vnadě AlxV. 204, radí Aristoteles Alexandrovi; ti (královi příbuzní) vždy bydlili przi dworzie AlxH. 3, 20. Tym a Komon přijidesta, sě přěd dworem posadista DalC. 26, před sídlem sv. Lidmily. Král lev… také orlovi kázal, aby pojma ptactvo všaké by(l) u jeho dvoru také NRada 10. — Svatá Lidmila… dworem w Tetíně ſedyeſſe DalC. 26, dvorem kde seděti, sídlem kde býti; (král) v tom městě dworem sedě (aor.) Apoll. 128a. — Schůze panská, společnost; střhněm. hof = festliche Versammlung von Fürsten und Edlen. Ciesař, chtě veliký dwor v Mohuči jmieti, všecky volence (kurfiřty) jest svolal Pulk. 58a. Když sě dwor přibližováše TandZ. 163a, když se blížila doba, kdy dvůr měl býti; když sě ten dwor skona t. 161b; tu sě dwor ruozno rozjide t. 163b. — Svatý Prokop… jide, do věčného dworu Hrad. 22a, šel do shromáždění zvěčnělých, eufem. m. umřel. K jehož (Kristovu) dworu musie všichni ľudé vzhuoru z mrtvých vstáti Kat. v. 2012, shromáždění všech lidí po zmrtvýchvstání. Králová ze mdloby vstavši s Porfyrem nahoru k téj přežádnéj panně k dworu přistupista t. v. 2551, t. ke Kateřině v žaláři, do (vzácné) společnosti. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dvór, dvora m. dvůr při domě, nádvoří; ambit, chodba na nádvoří: Rajský dvór ambit na Pražském hradě; hospodářství, statek; panské, královské sídlo: dvorem kde seděti sídlit (o králi); společnost, shromáždění Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dvór m. = dvůr královský; slavná schůze, sněm; — dvorem padnúti před někým = k službě někoho se dáti, připojiti se k někomu Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|