drobný adj.
1. drobný, malý, útlý, slabý, (o sypkém) jemný, med. (o střevě) tenký; mající malé rozměry, skládající se z malých část(eč)ek
na drobno, nadrobno nadrobno, na malé kousky
2. (o hromadném) skládající se z jednotlivců malého vzrůstu
3. drobný, nevýznamný, nedůležitý
4. (o penízi) drobný, nepatrný, mající malou hodnotu
Autor: Marek Janosik-Bielski, Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 19. 6. 2025).
drobný, adj., malý, skrovný, útlý, jemný, klein, gering, zart; stsl. drobьnъ minutus — Požehnal drobnym s většími pusillis ŽPod. 113, 13 (21), maluczkym s velikými ŽPod. tamt. Vezmi drobny piesek a ztluc jen Chir. 27lb. Cínové nádobie a jiné věci drobnieyſſie vše v truhlách KolB. 143a (1499); za drobnieyſſie dluhy t. 89b (1498). (Peníze) všecko byli drobny KolC. 903b (1589), má je (15 kop gr.) na drobny mynczy KolD. 10a (1582), drobné peníze atd. On jest naydrobnyeyſſy ipse est tenerrimus Ol. 2. Reg. 23, 8, naydrobnieyſſy tenerrimus MamA. 36a. (Vlasové) druhdy jsú drobni Rhas. 50. — Adv. na drobno minuatim MamA. 29a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².