|
|
|
drob, -a/-u m. k drobiti 1. drobek, drobet, úlomek 2. zvl. v pl. jaký („vňutřní“) vnitřnosti (pl.), (u zvířete) droby (pl.) 3. med., zvl. v pl. jaký („vňutřní“, „tělesný“) vnitřní orgán K 1: jen slovníkové doklady za lat. fragmentum Sr. tróska, zlomek Autor: Marek Janosik-Bielski, Irena Fuková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 19. 6. 2025). 
drob, -a, -u, masc., drobek, drobotina, Brocken, etwas Kleines; srov. drobiti a drobný, stsl. drobьnъ minutus. Již bych rád za dobré přijal ostatky a droby, jenž padají s stolu Kruml. 436a; droby, jenž padají z stolu Orl. 91a. Drob, plur. droby = drobné ryby WintObr. 2, 506 a 526 z pramene starého. — Plur. drobi, -y droby, vnitřnosti, Eingeweide. Některého koňmi tlačie a po sem sě droby vláčie AlxV. 1752, illi intestina cadunt Gualth. 3, 137. (Jidáš) své droby prolil ApŠ. 60, nemoha drobow zzdyrsiety t. 50. (Děloha) po porodu vstúpí vzhuoru k drobom Chir. 328a; (dna), kterážto bolest v životě činí a hryzenie střev a drobuow t. 203a; hořké w drobyech muky internorum Mus. 2. Mach. 9, 5. (Česnek) spomáhá bolestem drobow LékA. 120a. Tuk, jenž přikrývá droby vitalia Mus. Ex. 29, 22, drobi vitalia MamA. 37a. Dadie popu plece i droby ventriculum Mus. Deut. 18, 3, droby ventriculus MamA. 37a. Ot wnytrznych drobow interrogavit exta Ol. Ezech. 21, 21; droby ſwe wnytrznye Brig. 91; droby intestina Ol. Ex. 29, 13, Mus. Ex. 29, 17, Rozk. 1975, BohFl. 252; drobi intestina Prešp. 1207, MamA. 25b, RVodň. 63a, exta MamA.21b, droby viscera Otc. 352b. — Příjm.: Drob NekrP. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
drob m. drobek, drobet, drobnost; pl. drobi, droby vnitřnosti Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
drob m. = drobek, drobotina; — pl. drobi, droby = vnitřnosti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|