dovtipovati sě, -uju, -uje ipf.
k dovtípiti sě
čeho dovtipovat se, domýšlet se
Autor: Alena M. Černá
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 8. 7. 2025).
dovtipovati sě, -uju sě, -uješ sě, impftiv., domýšleti se, domnívati se, vermuthen. (Rúhota), jiež sem ſie dowtipowal suspicatus sum ŽWittb. 118, 39, dowtypowach ſye ŽPod. tamt. Proč ſie dowtipugete hor suspicamini ŽGlossKlem. 67, 17. I dowtipowaſſe ſye diábel, že by (Ježíš) zlačněl ZrcB. 2a; dowtipowaſſe ſie satanáš, že by (Ježíš) zlačněl Kruml. 31a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dovtipovati sě, -uju, -uješ sě ned. domýšlet se, domnívat se, tušit, předpokládat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.