dovtíṕenie, -ie n.
k dovtípiti sě
čí (učenců) důvtip, duševní bystrost
Ojed. doklad z BřezSnář. Sr. dóvtiṕenstvie, dóvtipnost
Autor: Alena M. Černá
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 8. 7. 2025).
