dorostlý adj.
k dorósti
(o člověku) dospělý, „k letóm dorostlý“ zletilý, v právním kontextu plnoprávný
Dolož. též jako vl. jm. osobní
Sr. dorostnutý
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 3. 5. 2024).
dorostlý, adj., erwachsen. Ta (Faustinian a Methodiana) mějiesta dva syny doroſtla Pass. 286. — Když k doroſtlym letóm přijdu GestKl. 22, k letům dospělosti.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dorostlý adj. dospělý; když k dorostlým letóm přijdu dospěji, dosáhnu dospělosti
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dorostlý adj.; — dorostlá léta = dospělost
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.