dopuditi, -źu, -dí pf.
k puditi
koho, čeho čeho, čemu dohnat, donutit k něčemu
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 19. 6. 2025).
dopuditi, -zu, -díš, pftiv., dohnati, bis wohin treiben, drängen, zwingen. — (Leva) dopudy Pražan velikého hoře DalC. 22, dopuditi koho (gen.) čeho; žiezen… dopudi žaludka núzi Baw. 116, d. koho čemu.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dopuditi, -z’u, -díš dok. (koho, čeho) dohnat koho kam, přimět (k něčemu): (Leva) dopudi Pražan velikého hoře
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.