domysl v. dómysl
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 8. 7. 2025).

domysl, dómysl, -a, -u, masc., domnění, domysl, důmysl, Meinung, Einsicht. — Zlý ciesaři! neměj tohoto domyſlu, by mně (Kateřině v žaláři) jiesti… dávali od dvora tvého Kat. v. 2675. Již vidíš, že muoj duomysl pravý jest Ezop. 4a, mé domnění. Mnohý skutek sě otvlačí podlé ľudského domyzla AlxBM. 5, 24, poněvadž lidé, kteří jej provésti hodlají, domýšlejí se, že ještě nepřišel příhodný čas. (Levité) jmějiechu domyſl dobrý k hospodinu intelligentiam Ol. 2. Par. 30, 22; vašie lásky domyſlu dobrého potvrzuje vestrae caritatis ingenium bonum comprobans Pernšt. 2. Kor. 8, 8; jiní zlý domyſl do sebe jmějiechu Ol. Sap. 19, 14 (ve Vulg. jinak). (Při smrti) ani snad domyſl bude tak sebú vlásti Modl. 16b. Dal jí (bůh duši) rozum a domyſl Štít. ř. 49a. I domyſl náš toho docházie, že jest tak dobrý buoh ŠtítBud. 117. Jsú ť (andělé) rozomu kakéhos, ne jako my po domyſlu po jednom druhé poznávajíc t. 93. Že (andělé) sú rozomem ozdobeni, netoliko věrú neb uměním, …po domyſlu stihnúti móžem t. 99. — duomyſlu svého KorMan. 32a; domyſly astutias MamV.; — přeložením volným; bez domyſlu uměnie sine peritia artis Ol. Jud. 5, 27, tiem domyſlem otvrátie syny našé per hanc occasionem t. Jos. 22, 25, o třech domyſlech židovských de tribus sectis Judaeorum Comest. 224b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

domysl, dómysl, -a, -u m. domnění, domněnka, mínění; důmysl, důvtip
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

domysl, dómysl m. = domněnka, domnění; důmysl, vtip, důvtip, chytrost
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
