doléci, -lahu/-lehu, -leže pf.
pozd. též dolehnúti, -nu, -ne pf.
k léci, lahu
dolehnout, ulehnout (ke spánku)
Sr. poléci, polahu, dolézti
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
doléci, -lehu, -ležeš ned. dolehnout
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
doléci (dolehu, doležeš), dolehnúti dok. = dolehnouti; naléhavě uprositi
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.