dokonaný adj.
k dokonati
1. učiněný, vyhotovený
2. (o vůli) naplněný, (o právu) plný, úplný
3. (o při) skončený, ukončený
4. (o radosti, člověku ap.) dokonalý, mající nejvyšší míru n. kvalitu
Sr. dokonalý
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
dokonaný, adj., dokonalý, vollkommen: abych pilen byl ve všěch svých činech a v milování dokonan Modl. 44b; život pravý a dokonany t. 74b; buoh jest právě dokonany na všem, ve všem, na všě strany Kat. v. 2052; (muž) dokonany byl ve mnohých skutciech peritus GestKl. 33; — adverb. -ně dokonaně: abychom toho žádali pilně a dokonanye naplnili Modl. 47a; chceš-li dokonanye dobrý býti, prodaj vše a daj chudým ŠtítBud. 218.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dokonaný adj. dokonalý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dokonaný adj. = dokonalý
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.