dokonalý adj.
k dokonati
1. skrzě koho vykonaný, učiněný, uskutečněný (prostřednictvím někoho)
2. (o při ap.) dokončený, skončený, ukončený
3. (o listu, smlouvě ap.) vyhotovený, mající všechny náležitosti, řádný, platný
4. (o pravdě, právu ap.) plný, úplný, celý
5. dokonalý, výborný, bezvadný, nejlepší možný mající nejvyšší míru n. kvalitu
Sr. dokonaný
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
dokonalý, adj., vollkommen: dokonalú pokoru HusPost. 16a; aby síla duchovnie v šlechetnostech byla dokonaleyſſy ŠtítVyš. 94a; abychom byli dokonaleyſſe v šlechetnostech Modl. 31a. — Adv. dokonale, -ále dokonále: milovati dokonále boha HusPost. 151b, dokonále Háj. herb. 385a, Ezop. 107b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².