dlužní adj.
k dluh
1. (o lhůtě)(ve funkci gen.) závazku, závazný
2. list dlužní jur. dlužní úpis, listina obsahující ujednání o vzniklém dluhu (sr. „dlužný“ 6)
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024).
dlužní, adj., dluhu se týkající, Schuld-. — dlużnij zapiſowe jsú ti, kdež kto dluh spravedlivý na dědictví zapisuje VšehK. 213a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dlužní adj. dlužní, týkající se dluhů
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.