dieblíček | ESSČ | GbSlov |

dieblíček, -čka m.

dolož. též diblíček, -čka m.

k dieblík, -a

ďáblík, diblík, skřítek

V podobě Diblíček, Diblíčková dolož. též jako vl. jm. osobní

Autor: Miloslava Vajdlová

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.25, citován stav ze dne 15. 7. 2024).

 


dieblíček, -čka, masc., diblíček, skřítek nějaký; demin. z dieblík. — Belzebub obzdec, dybliczek *grillus, škřietek titivillus Prešp. 31 v kap. de Deo; diebliczek grillus Veleš., dibliczek též RVodň. 52b, dyblyczek SlovBrn. 83. Srov. dieblík.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).