devietník, -a/-u m.
k devět
devátá neděle před velikonočním hodem, Septuagesima
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 4. 5. 2024).
devietník, -a, masc., devítník, Septuagesima; neděle devátá od hodu velikonočního nazpět počítajíc. — Neděle, jenž slove devietník (tak v rkp.) HusPost. 29b; ot dewyetnyka až do próvoda Štít. uč. 38b; v neděli po dewijetnijku Štít. ř. 110b; čas dewijtnijka Rokyc. 77b; devietnik septuagesima Prešp. 2262, dewyetnyk též Rozk. 3372.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
devietník m. devítník, devátá neděle před velikonocemi (začátek velikonoční postní doby)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.