děvicě, -ě f.
k děva
1. dívka, mladá, zvl. nedospělá žena
2. panna, žena zachovávající pohlavní a mravní čistotu
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 14. 6. 2025).
děvicě, -ě m.
k děvicě f.
panic, kdo zachovává pohlavní a mravní čistotu
Dolož. též vl. jm. osob. Děvicě
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 14. 6. 2025).
děvicě, -ě, fem., děvice, dívka, panna, Mädchen, Jungfrau; stsl. dêvica virgo, z dêva. — Filiae dcery totiž dyewiczie Sion SekvE. 46b. V slovanském i v českém jazyku dyeweczky slovú dyewycze Pulk. 8b. Mazal tě bóh tvój olejem veselé nad diewicie tvé prae consortibus tuis ŽKlem. 44, 8; všecky svaté diewiczie tamt. 138b. Svatá dievko nad dyewiczemi ŽPod. 134 (v litaniích), všěcky svaté dyewycze a vdovy t. 136 (též). Herkules vzal mu (Paridovi) tetku, čstnú dyewyczy AlxV. 783. Hubená diewycze mnoho dní sě mučila Otc. 231a. Osta diewicze diewiczi Comest. 219a. (Maria) jest přečistúcie diewicze Kat. v. 485. (Ježíš) z svaté Maří čisté diewicze narodil se jest OpMus. 36a. Ta svatá diewycze Otc. 80a, svatých dyewycz Pulk. 6b, dewich v Kolíně CisMnich. 97a (plur. gen.), dewech (m. děvic) CisPr. 103b; dyewyczye virgo Vít. 92b, dyeuiczy virginem Ol. Lev. 21, 13, dyewyczy Mus. tamt., diewicie virgines ŽKlem. 77, 63. — Jm. osobní: Deuice NekrP., Dyewycze TomZ. 1417 n 256.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
děvicě, -ě f. dívka, panna
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
děvicě f. = dívka, panna
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.