děvčátko, -a, neutr., Mägdlein, demin. z děvčě. — (Louku) poraučím Káči, diewczatku nebožtíka Jiříka KolCC. 9b (1546). diewczatko na svět splodil KolF. 31b (1591).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
