|
|
|
dětinstvo, -a n. k dětiný, dětinský 1. dětství, dětský věk (do sedmi, n. do čtrnácti let) 2. mládí, mladost, mladý věk 3. dětinskost, nerozvážnost, pošetilost 4. porod, proces rození, porození, narození dítěte Sr. dětinstvie, dětinský, dětoroźenie Autor: Barbora Chybová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025). 
dětinstvo, -a, neutr., dětinství, Kindesalter, Kindheit. — Věk dietinſtwa, jenž trvá do let čtrnádcti HusPost. 31a. První věk člověka dietinſtwo Comest. 239a. V tom jeho svatém dyetynſtwu Pass. 404. Tu nám pověděli, že panna Maria v svém dietinſtwu byla do téhož chrámu obětována Lobk. 120a. Milujete dietynſtwo infantiam Lit. Prov. 1, 22, dyetynſtwo Ol. tamt. — Kterých (hříchův) sem sě dopustil z dyetinſtwa až do dnešnieho dne ML. 15b, od dětinství. Od ſweho dyetynſtwa a puero Mus. 2. Mach. 15, 12. Srov. dětinstvie. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dětinstvie, -ie, dětinstvo n. dětství, dětský věk; dětinství, dětskost, dětská pošetilost Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dětinstvie, dětinstvo n. = dětství, dětský věk; dětská pošetilost Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|