|
|
|
dětinstvie, -ie n. k dětiný, dětinský 1. dětství, dětský věk 2. mládí, mladost 3. dětinskost, nerozvážnost, pošetilost 4. bibl. čí (Kristova) lidská (dětská) podoba Sr. dětenstvie, dětinstvo, dětinský, člověčstvie Autor: Barbora Chybová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025). 
dětinstvie, -ie, neutr., dětinství, Kindesalter, Kindheit. — (Člověk) bude nemáhati w dietinſtwi svém LékA. 150b; w dijetynſtwij Štít. ř. 34a. — Žádost, již bieše z dietynſtwie jměla Hrad. 63b, z dětinstvie = od dětinství. (Z) ſweho dietynſtwie a puero Mus. 2. Mach. 6, 23. (Lidé) jsú zkaženi hřiechy, v nichž jsú z dietinſtwie vyrostli ChelčPost. 129b. — Netoliko abychom tobě za smělost obrátili, ale za dietinſtwie a za neſmylenie Tkadl. 2a, za dětinství, dětské, nerozumné počínaní. — Srov. dětinstvo. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dětinstvie, -ie, dětinstvo n. dětství, dětský věk; dětinství, dětskost, dětská pošetilost Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dětinstvie, dětinstvo n. = dětství, dětský věk; dětská pošetilost Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|