|
|
|
dětinský adj. k dietě 1. dětský, dítěti vlastní, určený dítěti ap., (ve funkci gen.) dítěte, dětí 2. dětský, takový jako u dítěte, prostý, neumělý, nezkušený, naivní 3. dětinský, nerozvážný, pošetilý 4. (o léčebném postupu) snadný, jednoduchý 5. z dětinska v dětství 6. matka dětinská, dětinské nádobie med. děloha 7. dětinské kořenie bot. rostlina nápadná ochlupenými listy (zvl. „zájemné kořenie“) užívaná jako lék na zimnici a dětské nemoci Sr. GbSlov s. v., ESSČ dětinstvie, dětinstvo Autor: Barbora Chybová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025). 
dětinský, adj., od dětí, pro děti atp., dětský, Kindes-, Kinder-, kindlich, kindisch; z adj. possess. dětiný, jako je na př. synovský ze synóv, synový. — Ščenci jědie z drobtóv dyetinſkich de micis puerorum Koř. Mark. 7, 28, srov.: jědie drobty ḋyetiné BiblB. tamt. Vidím šlápěje mužské, ženské i dietinſke vestigia infantium Pernšt. Dan. 14, 19. Poručenstvie dyetynſke Pulk. 137a, nad dětmi. dyetinſkymy léty totiž za mladu puerilibus annis SekvE. 41b, w dyetinſkych letech Comest. 66b; těch hřiechóv, ješto sú z dyetynſka činili AlbB., za to: z dyetyna AlbA. 54b; dietinſke věci puerilia SekvE. 25b. U vodě sebrané v hlavách dietinſkych v nově narozených Sal. 208, dětí novorozených. Proti neſpanij dětinſkému Háj. herb. 14a, božec dětinſký t. 191a, dětinſký průtrž t. 269b; páskóv malých dietinſkych KolBO. 144a (1499). — Které se ženě pokazí matka dietinſka v životě LékA. 98b, matka dětinská = uterus. Ktožby flastr na cecky panně přiložil a na dietinſke nádobie, nedá jim viece ruosti RVodň. 26lb, nádobie dětinské = uterus. — Adv. -sky dětinsky: (by buoh) dietinſky plačlivě kvílil KázLeg. 26a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dětinský adj. dětský; poručenstvie dětinské nad dětmi Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dětinský adj. = dětský Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|