děsiti, -šu, -sí ipf.
1. koho děsit někoho, vzbuzovat v někom hrůzu, strach
2. koho lekat někoho, vyvolávat úlek
Sr. žěsiti, žásati
K původu Machek, Etym. slov.² a GbSlov s. v.
Autor: Barbora Chybová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
děsiti, -šu, -síš, impftiv., schrecken; z děs, ďas, v. t. — Zbožného ta hróza dyeſy PulkLobk. 431 (příp.).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².