dovtipnost, -i f.
dóvtipnost, -i f.
k dovtipný
Sr. dovtíṕenie, dóvtiṕenstvie
Autor: Alena M. Černá
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 8. 7. 2025).
dóvtipnost, -i, fem., důvtipnost, Scharfsinn: abbatissa debet omni sagacitate curare dowtypnoſty GlossA. 94a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².