dómyslnost, -i, f.
k dómyslný
1. k čemu důmysl, rozumová tvůrčí schopnost, důvtip
2. svědomitost, pečlivost
Sr. nedómyslnost
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 7. 7. 2025).
dómyslnost, -i, fem.; domyſlnoſt učedlivá ingenium doctile MamV.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².