cuzoložiti, -žu, -ží ipf.
k cuzí a lože
1. s kým cizoložit, dopouštět se cizoložství; přen. reform. (v duchovním smyslu) hřešit, dávat přednost hříchu, světským věcem ap. před Bohem
2. relig., zvl. reform. co, čím (zvl. o Písmu) zneuctívat, prznit, zvl. přibíráním nepravých částí odjinud n. falešným výkladem
Sr. sesmilniti, sesmíliti
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 5. 7. 2025).
cuzoložiti, -u, -íš, impftiv., cizoložiti, ehebrechen. — czyzolozym adultero SlovE. 22lb. Nebudeš czyzolożiti non moechaberis Ol. Ex. 20, 14, nebudeš czyzolozyty Mus. tamt. (Žena rytířova) cizolozzieſſye a nechtieše ostati toho GestBř. 129b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².