chytroňek, -ňka m.
k chytroň
1. učenec užívající v argumentaci logického klamu, sofista
2. mudrc, učenec
Sr. chytrák, chytromlúvcě, chytromuž, chytřec, zchytralec
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 26. 6. 2025).
