chytroň, -ě m.
k chytrý
1. učenec užívající v argumentaci logického klamu, sofista
2. pták vydávající nápadný zvuk (nějak klamavý?), bukač ap.
Sr. bukač, chytrák, chytromlúvcě, chytromuž, chytroňek
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 26. 6. 2025).
chytroň, -ě, masc., prý pták toho jména: chitron butorius Prešp. 238 v kap. Volatilia campestria (butorius = Rohrdommel Diefb. Gloss.), Rozk. 449.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².