chrastina, -y f.
k chrást
1. chrastí, roští, křoví, hustý nevysoký, špatně prostupný porost
2. pozemek porostlý křovím („chrástí“ 3)
Dolož. též chraština, chrustina. Sr. chrastinka, chrastišče, chrastnišče
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 6. 2024).
chrastina, *chvrastina, -y, Gebüsch. — Když omrčechu na té chraſtinie OtcB. 51a. Divoké jahodiny, kteréžto w chraſtynach rostú Mand. 54a. Všelikú chraſtinu polní omne virgultum agri Pr. Gen. 2, 5; ve všelikých chraſtinach in omnibus frutetis Pernšt. Isa. 7, 19. In Horách… duo lanei chrastin UrbR. 426. Orel… sletěv do chraſtiny doluo a mladé lišky pobrav… je pojedl Ezop. 37a. Kúpil čtvrt dědiny: diel dědiny, diel lauky a diel chraſtiny KolB. 96a (1498); diel luk, chraſtiny a lesóv KolA. 6a (1502).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
chrastina f. chrastí, křoví
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
chrastina f. = křoví, křovina
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.