chlup, -a/-u m.
1. chlup, vlas, vous, úzký vlasový výrůstek na pokožce, zvl. člověka n. zvířete
2. srst, vlna
Dolož. též jako vl. jm. osobní
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 19. 6. 2025).
chlup, ze staršího chlp, -a, -u, masc., das kurze Haar am menschlichen und thierischen Leibe; slc. chlp chlup, rus. demin. chlopok vláček (vyčesaný z vlny atd.), pův. chlъp-. — chlupi hirta Prešp. 429 (hirtus = chlupatý), Nom. 70a; chlupy též Rozk. 846, pilus BohFl. 378, vellus Nom. 67a. — Příjm.: Chlup TomZ. 1395 n 124; Chlp UrbE. 36.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².