calta, -y f.
k střhn. cëlte
různě formované plošší pečivo, placka, vdolek, koláč ap., calta (arch. a dial.)
Latinské slovníkové ekvivalenty cunea n. cuneus ‚klín‘ ukazují na pečivo klínovitého tvaru.
Dolož. též jako vl. jm. mužské Calta
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 16. 6. 2024).
calta, -y, fem., jisté pečivo, houska; Wecke, Semmel; cunea, simila; ze stněm. zëlte = flaches Backwerk, Kuchen, Fladen. (Na cechové korouhvi má býti znak) czalta bielá Pr. pr. 258; budem czalty kupovati ChelčP. lb; (David dal každému) po caltie pomazané olejem similam frixam oleo Kladr. 2. Reg. 6, 19. Pečivo to mívalo podobu klínu, trojhranu, pročež nazýváno lat. cunea: czalta cunea Prešp. 1715 (v kap. de convivio), Rozk. 2507, Vocab. 176a, srov. stněm. wecke = Keil a též keilförmiges Backwerk; a podle toho bralo se calta také za cuneus = phalanx: cuneus zaſtup czalta, collecta in unum militum multitudo Lact. 46d. — Příjm.: Henricus dictus Czalta Reg. IV, 1339, Czaltha TomZ. 1435 n 180.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
calta f. druh pečiva, houska
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
calta f. (z něm.) = pečivo, houska
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.