cělistvost, -i f.
k cělistvý
1. (o lebce) celistvost, ucelenost, ucelený ráz
2. čeho (víry) pevnost, neochvějnost
Sr. cělost, cělota
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 20. 6. 2025).
cělistvost, -i, fem., celost z jednotné látky, z jednoho kusu, soliditas. Leb má zevnitřním dielem czeliſtwoſt a huſtoſt a tento svrchek (=zevnitřní diel) slove dešťka zevnitřnie lbi; a též s vnitřnie strany od mozku má (leb) také czeliſtwoſt a ta slove vnitřnie dešťka Rhas. 14 sl.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².