burdovati, -uju, -uje ipf.
sr. střhn. burdieren, būhurdieren
zápasit v rytířském turnaji (hře, při níž jeden jezdecký zástup doráží na druhý ?)
Dolož. v Dalimilovi a v rytířském románu o vévodovi Arnoštovi. K výkladu významu sr. Newerkla, Sprachkontakte Deutsch–Tschechisch–Slowakisch, s. 160. Pavel Ješín ve vydání Dalimilovy kroniky vykládá jako ‚tumlovati, projížděti, harcovati‘.
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 27. 6. 2025).
burdovati, -uju, -uješ, impftiv., ze sthněm. burdieren = buhurdieren, einen bûhurt reiten (bûhurt = Ritterspiel, wo Schar in Schar eindringt Lex.). — By byl kto chtěl co dvorného viděti, bylo by jemu do Děvína tehdy (za dívčí války) jeti, uzřel by byl panny krásné burdujíce a koně prohánějíce DalJ. 9 (z různočtení Ješ.). Tu mnoho set ten den klachu a přěhrozně burdowachu Baw. 151.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
burdovati nedok. (z franc.-něm.) = o hře při turnaji, kde zápasníci na sebe houfně doráželi
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.