bróna, -y f.
k broný
brůna, bílá n. velmi světlá klisna
Sr. bron. Dolož. též vl. jm. osobní Bróna a adj. poses. Brónóv
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 11. 5. 2024).
bróna, -y, fem., brůna, Weissschimmel. — Příjm. Brona Paulus TomZ. 1446 m 6.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².