bratříček, -čka m.
k bratřík
expr. bratřík, vyznavač radikální reformace, zvl. příslušník husitské obce n. člen jednoty bratrské
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 15. 6. 2025).
