boleti, -leju, -lé / -ľu, -lí ipf.
I. sloveso subjektové
1. čím (srdcem) pociťovat fyzickou bolest, stonat s něčím
2. trápit se, rmoutit se
II. sloveso objektové
1. koho bolet, působit bolest
2. boleti k dietěti mít porodní bolesti
3. koho trápit, rmoutit, mrzet
Sr. poboleti
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
boleti, -leju, -léš a -ľu, -líš, impftiv.; stsl. bolêti, bolją doloribus cruciari. — Bolest trpěti, Schmerz empfinden: věz, žeť (já) srdcem boly Kat. v. 2475, aegroto; (Maria) křesťanským zatracením boly Levšt. 151a, aegrotat; jenž pro tě (Maria Magd. pro Krista) boleſſe Hrad. 44a; viděly tě vody i bolely hory doluerunt ŽWittb. Hab. 10; jáz a otec tvój boleyucz hledachom tebe Hrad. 72a; přieteleť jest i bolegycz chovati Štít. uč. 25a; já sem chudý a bolegiczy dolens ŽKap. 68, 30; (duši) bolegyczy animam dolentem Hod. 56a. — Bolest činiti, schmerzen: bolǐ ju zzyrdcze Jid. 155; až mě bolegy všě kosti MastDrk. 244; bolegyt mě hnáty Vít. 39b; (boha) naše hubenstvie bolelo Alb. 16b; v těch časiech počě Nera brzicho boleti Pass. 310; často po ňem (po lazebníkovi) boli…, že tě uřěže Hrad. 134b; jazyk zpraví a řka: á, kak mě boly! Štít. uč. 66b; když ženu boli k dietěti ŽPod. 173.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
boleti, -leju, -léš nebo -ľu, -líš ned. bolet; mít bolest, stonat; bolí ju sirdce; ženu bolí k dietěti má porodní bolesti; já sem chudý a bolející
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.