|
|
|
bojovati, -uju, -uje ipf. bojěvati, -uju, -uje ipf. sr. bíti 1. s kým, čím, proti komu, čemu, o koho, co ap. bojovat, vést boj‚ válčit, vést bitvu, podstupovat souboj 2. s kým, čím, proti komu (duchu), čemu (tělu, hříchu) čím (modlitbou) ap. vést nevojenský zápas (fyzický n. duševní), zápasit, bojovat; s smrtí bojovati bojovat se smrtí, být v posledním tažení Sr. potknúti sě, rytěřiti, rytěřovati, řemditi, ssědati, vojnovati Autor: Martina Jamborová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025). 
bojovati, bojěvati, -uju, -uješ, impftiv., kämpfen, Krieg führen. (Alexander chtě) s tiem bogewaty, jenž jeho zemi ochudil AlxV. 513. Juž bě liud i koni stali, ješto biechu bogyewali t. 1832. Laumedon vida, ano jeho lidé trudně boyugie (m. -jí) Troj. 33a. Lačnost i jědenie boiugu proti mně militant Túl. 30b; bogyge proti nám svět Modl. 13b. Vyjda bogyz proti Amalechovi pugna Lit. Ex. 17, 9 t. j. bojíž, impt. m. bojijž; bogizz Ol. tamt. (Král) boyowati bude bojě našě pugnabit bella nostra Ol. 1. Reg. 8, 20. Jděme boyowat eamus pugnare Lit. 1. Mach. 5, 57. Mnozí bogiugiuce proti mně bellantes ŽKlem. 55, 3, mnoho boyugiczich ŽWittb. tamt.; zástup bogigiczich pugnatorum Ol. Num. 2, 8; boyuyucim ŽGloss. Hab. 14; boiowati dimicare MamA. 21a, bogewati HusŠal. 7a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
|