bohyni, -ě f.
dolož. jen bohyně, -ě f.
k bóh
bohyně, božstvo ženského pohlaví
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 21. 5. 2024).
bohyni, -ně, fem., bohyně, Göttin. (Paris) uzřě ve sně tři bohynye AlxV. 736. Toť beru na mé bohy i na mé bohinye! Pass. 430. (Žena) když se jako bohynye přistrojí Štít. uč. 54b. — bohynie dea Prešp. 26, všech Bohynij VelKal. 165.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².