bohomluvně adv.
k bohomluvný
teol. (o jednom ze čtyř dobových výkladů bible) anagogicky, ve smyslu vyššího chápání textu („bohomyslně“, „bohobojně“)
Jen SlovTřeb
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024).
bohomluvný, adj.,
theologicus. —
Adverb. -ně bohomluvně: bohomluvně anagogice SlovTřeb. (Menčík Rozm. 11, = ve smyslu hlubším,
srov. bohobojně).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².