bodláček, -čka/-čku m.
k bodlák
1. bodláček, malý bodlák
2. bibl. metla n. bič opatřený výstupky či uzly
K 2: za lat. scorpio
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
bodláček, -čka, -čku, masc., demin. z bodlák. Darmo kliditi zemi, ana nedá ovoce, než bodlaczky a trnie Štít. ř. 247b. Zeměť zplodí trnie a bodlaczky ŠtítBud. 158. Móže-li se kto (k) které libosti obrátiti, by tu trnie nebylo a bodlaczek? tamt. — Scorpio: já vy budu bíti bodlacżkami scorpionibus Ol. 2. Par. 10, 11; já vás budu bíti bodlaċkami Kladr. tamt.; bodlaczki scorpionibus MamV., podlaċkami též MamB. 81a; bodláčka scorpionem Hlah. Jg.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².