blýskotný adj.
k blýskota
1. blýskavý, blyštící se, lesknoucí se, zvl. vrhající záblesky
2. bleskový, (ve funkci gen.) blesku
Sr. blýskavý
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
blýskotný, adj., blitzend. V světlosti bliſkotnei in splendore fulgurantis hastae ŽKlem. Hab. 11.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².