blýskotina, -y f.
k blýskota
1. blýskání, blýskot, blýskavice
2. blesk(y)
3. zablesknutí, zvl. opakované
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 15. 6. 2025).
blýskotina, -y, fem., Blitz. — Př(ě)svietily bliſkotiny jeho okolu zemskému fulgura ŽWittb. 96, 4, zasvietily vókol bliskotin(y) Hlah. tamt. Osvietily jsú sě bliſkotiny tvé Jeron. 40a. blahajte bliſkotyny a oblaci hospodinu fulgura ŽWittb. Puer. 73.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
blýsket, blýskot m. blýskota, blýskotina f. záře, lesk, třpyt; blýskání, blesk
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
blýskotina f. = blýskání, blesk
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.